čtvrtek 19. ledna 2017

Ex libris

Předně bych pro neznalé měla vysvětlit, co to ex libris (Ex Libris, exlibris) vlastně je. Jedná se o latinský výraz ''z knih''. Je to označení nejčastěji na přídeští, že daná kniha patří do knihovny toho či onoho člověka. Může se jednat o vlepený papírek, nálepku či razítko s nápisem ex libris, jménem, obrázkem či erbem. Obrázek by měl zosobňovat majitele knihy. Může to být právě rodinný erb, jméno majitele v podobě obrázku (pan Ježek) či nějaká věc, která daného člověka vystihuje, například jeho největší koníček či vášeň. Údajně nejstarší ex libris pochází z roku 1470, někde se uvádí rok 1529. Každopádně je to hluboká minulost a mě těší, že i v dnešní době si lidé nechávají vytvářet svá vlastní ex libris. A k mému překvapení existuje i Spolek sběratelů a přátel ex libris.

Od mládí jsem toužila mít vlastní ex libris, ale mé plány jsem nikdy nedotáhla do konce. Naštěstí. Nedávno jsem našla moje prvotní návrhy. Bylo to v době, kdy jsem hltala knihy o antickém Římu. Proto můj první návrh obsahoval římskou orlici. Další návrh přišel kolem patnácti let a obsahoval templářský kříž. Inu, i tuto variantu jsem zavrhla. Ačkoli oba tyto návrhy by se jistě skvěle vyjímaly v mých knihách s tématikou 2. světové války, zejména v těch o holocaustu.

Postupem let přibývalo knih, které jsem půjčila, ale už si nenašly cestu zpět do mé knihovny. V podstatě odmítám půjčovat knihy mimo rodinu, ale ne vždy umím odolat žádosti a říci jednoznačné ne! Seznam ''ztracených'' knih mě už ale začíná děsit. Upřímně jich je 7, ale jsou to SAKRA MOJE KNIHY! U některých vím, kdo je má. U některých nemám nejmenší ponětí, kdo si je doma uzurpuje. A ty, u kterých vím jeho nového vlastníka, už zřejmě nedostanu, protože s dotyčnými lidmi jsem přestala komunikovat a nehodlám obnovit spojení. Navíc by se oni sami měli stydět, že mají doma knihu někoho jiného.

Rozhodla jsem se tedy konečně po letech pro budoucí ''zápůjčníky'' a zapomnětlivce připravit překvapení v podobě mého vlastního podpisu knih. Až po nějaké době otevře uzurpátor MOU knihu, tak na něj vykoukne ex libris s mým jménem a dotyčný se jistě zastydí, zardí a vrátí mi to, co jest mé. Horší to bude pro ty, co znají více Jan Novákových :)

A jak jsem tedy došla k mému novému návrhu? Z jistých důvodů jsem se zamilovala do lištiček, které teď zdobí můj pokoj v každém koutě (ostatně jedna liška číhá i na obálce mojí knihy). Proto jsem jednu takovou lištičku nechala usnout na mých knihách a voilà... Načrtla jsem návrh a domluvila jsem se s grafičkou Lídou Kejmarovou, která návrh překreslila a vytvořila ex libris podle mého přání. Zde je odkaz na její profil na fleru, kde má již vyhotovená razítka. Mohu ji jen doporučit! Moje lištička byla rychlostí blesku hotová a ze mě se ihned stal vášnivý razítkovač, protože nejde jen o to si označit své knihy, ale pomazlit se s nimi, propůjčit jim své jméno a ukázat jim, kdo je vášnivě miluje a opečovává :)





Žádné komentáře:

Okomentovat