Znáte to, když omylem, opravdu čistě omylem, zabrousíte do antikvariátu a tam najdete neuvěřitelné poklady, které tam nemůžete nechat na pospas dravé zvěře a musíte si je všechny koupit? Domů si pak přitáhnete průměrně osm knih, které si pak celý večer prohlížíte a příjemně Vás hřejí u srdce, přestože na večeři Vám už nezbyly peníze?
Znáte to, když čtete nějakou zajímavou knihu a začnou Vám ujíždět oči na konec stránky, protože je to napínavé a Vy už prostě musíte vědět, jak to dopadne? Ať se snažíte sebevíce, tak prostě ty oči tam nezbedně sjíždějí a musíte si na konec stránky dát buď záložku anebo ruku, aby Vás to nelákalo?
Znáte to, když najdete v knize chybu, hrubku nebo překlep? To Vás tak dopálí, že chvíli nejste schopni číst a máte chuť knihu zavřít a nedočíst? A co teprve ten pocit, když těch chyb najdete víc, že?
Znáte to, když se těšíte celý den na svoji chvilku s knihou, zalezete si do svého koutku či postele, uvelebíte se a jen otevřete knihu, tak přijde partner, rodič či spolubydlící a začne na Vás mluvit? Vy jen tak přikyvujete, vůbec dotyčného nevnímáte, protože Váš zrak je přitahován k popsaným stránkám, ale ve výsledku se nesoustředíte ani na to čtení a máte chuť dotyčného umlátit nějakou bytelnou encyklopedií?
Znáte to, když objevíte nového spisovatele, který Vás nadchne a jako správný knihomol musíte sehnat všechny knihy od daného autora? Nebo si oblíbíte nové téma a musíte koupit hromadu knih, které ve výsledku říkají to, co jste už četli?
Znáte to, když Vám někdo s nadšením vypráví o nějaké knize, nadchne Vás a Vy okamžitě letíte do knihkupectví, s nadšením se začtete a pak musíte zklamaně konstatovat, že větší blbost jste už dlouho nečetli?
Znáte to, když čtete a čtete a najednou se zarazíte, protože Vám přijde, že text má rozhozené formátování? Prostě jeden řádek je opravdu nějak jinak formátovaný (a teď nemluvím o kurzívě nebo o úmyslně jiném formátování) a Vy to musíte pořád zkoumat?
Znáte to, když jste ponořeni do nějakého napínavého příběhu, zbývá Vám už jen třetina knihy, na hodinách vidíte blikat dvě hodiny po půlnoci a ráno vstáváte brzy do práce či školy? Nemůžete přestat číst, strávíte vášnivou noc s knihou a ráno Vás kromě litru kafe hřeje příjemný pocit, že jste to dočetli?
Znáte to, když čtete s napětím příběh, malujete si nějak už jeho konec a autor Vás pěkně vypeče? Vy jen nevěřícně točíte hlavou, poulíte očima, ústa máte nepochopením otevřená dokořán, protože Vám drahý spisovatel vyrval srdce, probodal ho nožem, zasypal solí a pepřem, zašil a vložil zpět do hrudníku?
Znáte to, když...
Žádné komentáře:
Okomentovat