Anotace: Agatha Christie, „první dáma detektivky“, nade vše milovala nejen spletité šarády, ale i nejrůznější dětské hříčky, básničky či lidové písničky. Kdo by neznal třeba Pět malých prasátek anebo právě Deset malých černoušků? V neúprosném rytmu známého popěvku tu černoušků ubývá stejně jako hostů v luxusním sídle na ostrově, bouří odříznutém od světa. Jakási ďábelská síla žene podle předem připraveného plánu jednoho po druhém do záhuby, až nezbude žádný. Kam však zmizel vrah?
Napínavá detektivka, která se dočkala několika filmových zpracování a hrála se na desítkách světových jevišť, patří bezesporu k tomu nejznámějšímu, co velká anglická autorka napsala.
Nakladatelství: Odeon
Počet stran: 202
Rok vydání: 1988
Originál: Ten Little Niggers, 1939
Ačkoli jsem vášnivý milovník detektivek a detektivních seriálů jako je Hercule Poirot, Sherlock Holmes či Vraždy v Midsomeru, dlouho jsem otálela se čtením první dámy detektivek Agathy Christie. Umanula jsem si, že si nejdříve musím přečíst Deset malých černoušků a marně jsem je rok sháněla, respektive jsem si na ni vždy vzpomněla v knihkupectví či antikvariátu, kde kniha nebyla k sehnání. A k mému překvapení je to jedna z mála detektivek, kterou jsem nenašla v tátově knihovně.
O této knize (celkově o díle A. Ch.) toho bylo napsáno víc než dost. Ale nedá mi to k ní něco málo nenapsat. Příběh, který je velmi dobře známý díky filmu a divadelní hře, je napínavý od začátku do konce. Těch slabých 200 stran jsem zhltala jedním dechem a obdivovala, že se v příběhu neobjevují žádné nudné pasáže a vše tak nějak přirozeně pádí k rychlému rozuzlení.
Některé postavy mi byly protivné již od začátku a těšila jsem se, až přijde řada na ně. Jiným jsem fandila, aby unikly vražednému peru A. Ch. Oceňuji zpracování pocitu viny či neviny za ''vraždu'' a psychologickou stránku obětí. A po konečném vysvětlení musím uznat, že to mělo hlavu a patu. Podle mě by to ale nevyřešil ani Hercule Poirot ani šéfinspektor Barnaby. V jednu chvíli jsem si říkala, stejně jako Holly v RD: „Viníky jsou všichni!“
Říkám si, že takové promyšlené vražedné příběhy nemohla vymyslet ta příjemná dáma, kterou tak dobře známe z fotografií. Navíc před téměř 100 lety (plus mínus berme v potaz vznik knih). Nezbývá mi nic jiného, než přečíst zbývající dílo této Dámy britského impéria, protože mě naprosto pohltila a nadchla. Byla prostě geniální a smekám před ní...
Nezbývá mi nic jiného než 5 hvězd z 5 :)
PS: Pročítala jsem si informace o A. Ch. Zaujalo mě to, že díky práci v lékárně získala skvělé znalosti o jedech. Ale ještě větší jobovka bylo její 11 dnů dlouhé zmizení, které se nikdy nevysvětlilo. Řeknu vám, to musela být pařba na 11 dní ''vypadnout'' a nevědět o sobě.
Žádné komentáře:
Okomentovat